|
|
Lokalizace vzdáleného zdroje zvuku polem mikrofonů
Tkadlec, Josef ; Beneš, Petr (oponent) ; Havránek, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popis metod lokalizace zdroje zvuku ve vzdáleném poli maticí mikrofonů a to hlavně pomocí metody tvarování přijímací charakteristiky. Dále jsou zde uvedeny simulace a naprogramování měřícího systému pro lokalizaci zdroje zvuku metodou tvarování přijímací charakteristiky. Z těchto simulací a měření jsou zde také vyvozeny závěry.
|
|
|
Sound Processing in an Emulator of Cochlear Implant
Tóth, Peter ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Hric, Jan (oponent)
Časová přesnost ve větvi sluchové nervové dráhy pro lokalizaci zvuku je, v porovnání s jinými smyslovými systémy, vysoká. V této větvi se nachází nervový obvod rozpoznávající časové rozdíly v příchodech zvuku mezi levým a pravým uchem. Dosažená přesnost je řádově desítky mikrosekund. Tento fenomén dosud nebyl definitivně objasněn. V této diplomové práci předkládáme model centrálního neuronu tohoto nervového obvodu. Tento neuron se jmenuje binaurální (neuron dvou uší) a nachází se v jádře s názvem mediální oliva superior (MSO). V práci jsou popsané vlastnosti MSO neuronu, zejména schopnost neuronu detekovat koincidenci, což je nevyhnutné pro fungování obvodu. Hlavní výsledek práce je teorie vysvětlující, jak může být popsaná funkce detektoru koincidence založená na interakci postsynaptických potenciálů modelu spike-response. Zobecnění a implikace pro zvukovou dráhu jsou následně diskutovány.
|
|
|
Modelování prostorového slyšení
Drápal, Marek ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Wünsch, Zdeněk (oponent) ; Lánský, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o modelu prostorového slyšení a srovnává ho s dalšími modely. Podle nejnovějších výsledků experimentů na savcích hraje inhibice velkou roli v určení časového posunu signálu mezi levým a pravým uchem. Tento časový posun je pro nižší frekvence klíčem k určení směru, odkud zvuk přichází. Výsledky experimentů vedou k závěru, že prostorové slyšení savců pracuje na jiném principu než u ptáků. Dnes existuje několik teoretických prací, které se snaží tento jev vysvětlit, ale naprostá většina z nich je založena na mimořádně přesném časování v inhibiční části obvodu. Tento předpoklad je však odtržen od dosavadní znalosti fyziologie. Na druhé straně, modely popsané v této práci jsou založeny na faktu, že každý neuron reaguje na podráždění s jistým náhodným zpožděním. Pokud je tato vlastnost uvážena v obvodu, ve kterém se objevuje inhibice, zpoždění a detektor koincidence, pak lze ukázat, že výstupní frekvence obvodu odpovídá azimutu binaurálního zvuku na vstupu a současně experimentálně získaným datům. Modely jsou podepřeny analytickými výpočty a numerickými simulacemi zahrnujícími i kochleární implantát.
|
|
|
Modeling of Binaural Hearing.
Tóth, Peter ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Košťál, Lubomír (oponent) ; Hromádka, Tomáš (oponent)
Ústředním tématem této práce je popis zpracování informace v lokalizačním obvodu sluchové dráhy. Důraz je kladen na první místo konvergence binaurální informace, neurony mediální olivy superior (MSO). Vybrané vlastnosti a vztahy neuronů MSO jsou odvozeny a vyjádřeny prostřednictvím modelů. V disertační práci uvádíme tři modelovací studie. První objasňuje vztah mezi bio- fyzikálními parametry neuronu MSO a jeho schopností detekovat simultánní signá- ly z levého a pravého ucha. Druhá studie popisuje statistické distribuce vzruchů na vstupu a výstupu neuronu MSO. Ve třetí práci jsme studovali roli interaurální koherence při lokalizaci ve složitých poslechových situacích s více zdroji zvuku v dozvukovém prostředí. Hlavní výsledky jsou analytické a numerické modely popisující výše uvedené vz- tahy a chování. Aplikací modelů jsme získali sekundární výsledky: (1) inhibiční vst- up do neuronu MSO zužuje a posunuje časový rozsah detekce simultánních signálů, (2) ergodický předpoklad ze statistické fyziky a cirkulární statistika jsou vhodné nástroje při popisu vzruchů v sluchové dráze a (3) hlasitostní rozdíl v části signálu s vysokou interaurální koherencí může vysvětlit přesnost lidské lokalizace ve složitých poslechových situacích. Klíčová slova binaurální slyšení, binaurální neuron, model, lokalizace zvuku
|
|
|
Sound Processing in an Emulator of Cochlear Implant
Tóth, Peter ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Hric, Jan (oponent)
Časová přesnost ve větvi sluchové nervové dráhy pro lokalizaci zvuku je, v porovnání s jinými smyslovými systémy, vysoká. V této větvi se nachází nervový obvod rozpoznávající časové rozdíly v příchodech zvuku mezi levým a pravým uchem. Dosažená přesnost je řádově desítky mikrosekund. Tento fenomén dosud nebyl definitivně objasněn. V této diplomové práci předkládáme model centrálního neuronu tohoto nervového obvodu. Tento neuron se jmenuje binaurální (neuron dvou uší) a nachází se v jádře s názvem mediální oliva superior (MSO). V práci jsou popsané vlastnosti MSO neuronu, zejména schopnost neuronu detekovat koincidenci, což je nevyhnutné pro fungování obvodu. Hlavní výsledek práce je teorie vysvětlující, jak může být popsaná funkce detektoru koincidence založená na interakci postsynaptických potenciálů modelu spike-response. Zobecnění a implikace pro zvukovou dráhu jsou následně diskutovány.
|
|
|
Modelování prostorového slyšení
Drápal, Marek ; Maršálek, Petr (vedoucí práce) ; Wünsch, Zdeněk (oponent) ; Lánský, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o modelu prostorového slyšení a srovnává ho s dalšími modely. Podle nejnovějších výsledků experimentů na savcích hraje inhibice velkou roli v určení časového posunu signálu mezi levým a pravým uchem. Tento časový posun je pro nižší frekvence klíčem k určení směru, odkud zvuk přichází. Výsledky experimentů vedou k závěru, že prostorové slyšení savců pracuje na jiném principu než u ptáků. Dnes existuje několik teoretických prací, které se snaží tento jev vysvětlit, ale naprostá většina z nich je založena na mimořádně přesném časování v inhibiční části obvodu. Tento předpoklad je však odtržen od dosavadní znalosti fyziologie. Na druhé straně, modely popsané v této práci jsou založeny na faktu, že každý neuron reaguje na podráždění s jistým náhodným zpožděním. Pokud je tato vlastnost uvážena v obvodu, ve kterém se objevuje inhibice, zpoždění a detektor koincidence, pak lze ukázat, že výstupní frekvence obvodu odpovídá azimutu binaurálního zvuku na vstupu a současně experimentálně získaným datům. Modely jsou podepřeny analytickými výpočty a numerickými simulacemi zahrnujícími i kochleární implantát.
|
|
|
Lokalizace vzdáleného zdroje zvuku polem mikrofonů
Tkadlec, Josef ; Beneš, Petr (oponent) ; Havránek, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popis metod lokalizace zdroje zvuku ve vzdáleném poli maticí mikrofonů a to hlavně pomocí metody tvarování přijímací charakteristiky. Dále jsou zde uvedeny simulace a naprogramování měřícího systému pro lokalizaci zdroje zvuku metodou tvarování přijímací charakteristiky. Z těchto simulací a měření jsou zde také vyvozeny závěry.
|
host ::
RSS.